16 - 20 července 2009
16.7 čtvrtek - kdo si hraje … Dnešek za moc nestál. Sice jsem měla naplánovaný program. Měla jsem v plánu jít na traumačku s tím svým nabouraným kolenem. Moje mládě chtělo jít se mnou, chápe, že sedět několik hodin v čekárně a čumakovat do zdi je opravdu hodně nudné. Není nad to si v klidu pokecat a pak na zpáteční cestě se stavit na kávu a zákusek anebo smažený chlebíček, pak cestou domů prošmejdit obchůdky,
samozřejmě i něco koupit, Verunce nějakou maličkost na sebe a pro mě zase nějaké to blýskavé cingrlátko.
Prostě si zpříjemnit to děsné a úmorné čekání v čekárně.
samozřejmě i něco koupit, Verunce nějakou maličkost na sebe a pro mě zase nějaké to blýskavé cingrlátko. Prostě si zpříjemnit to děsné a úmorné čekání v čekárně.Tak a tyhle radovánky jsem odložila na pondělí.
„Ty že máš migrénu!“ pokáralo mě moje mládě, když přišlo domů od Marka a vidělo mě sedět v obýváku a v klidu si navlékat korálky.
„Ty jsi jak malá! Fakt jsi jak školák, který se zašívá před písemkou. Tomu stejně unikneš!“ hubovalo mládě.
Ano přiznávám, včera jsem se opravdu na lékařskou návštěvu necítila. a migréna byla malinkatá výmluva, která nikomu neublížila a mě pomohla oddálit tu nepříjemnost.
a migréna byla malinkatá výmluva, která nikomu neublížila a mě pomohla oddálit tu nepříjemnost. Strašně nerada chodím po doktorech a opravdu, dokud to není vyloženě nutné, vyhýbám se jím jak se dá. Ne to není nic proti doktorům, jen proti prohlídkám a taky proti doktorům chytrolínům, ti mají vždy plno keců co bych měla a neměla a přitom ani nekouknou do papíru aby pochopili, proč nemohu dělat tohle a mám dělat tamto. Pak každé mé ale, berou jako vzpouru a hned mi dávají nálepku: „Nezbedný pacient! a Nechce se léčit“
Vím, že medicína jde kupředu, ale … není všemocná!
Jsem smířená a nekrmím se planými nadějemi.
Ano, nebojím se ani tak doktorů, jako těch blbců v bílém plášti. To je moje noční můra.
Dnes jsem tomu unikla a v pondělí tomu půjdu vstříc …
a v pondělí tomu půjdu vstříc …Možná …
Pokud nebudu mít migrénu
…
Večer zase chlopek trápil notebook. Ano já vím, nic nového pod sluncem, on ho trápí vždy, jaké ale bylo moje zděšení, když mi řekl, že už ani ten jeho růžový mobil nefunguje
Jak nemá mít člověk černé myšlenky?
Pak tak jen sedí, kouká, přemítá a najednou zjišťuje, že plánuje tichou vraždu
…
Ale, přec jen jsem se včera usmála, moje mládě mi vyprávělo jak Marek pod jejím polštářem něco našel a nahlas se divil: „Co to máš za šnoptychel(kapesník)“
„To je moje noční košilka,“ řeklo moje mládě dotčeně.
…
Tak nejen kalhotky už vypadají jako provázky, ale i u košilek je možné se splést…
…
Nebude to minimalizace?
17.7 Pátek - odkud vítr vane Každý můj pátek stojí za houby, ale tenhle pátek se vyznamenal. Vedro bylo až se dýchat nechtělo a já si zamilovala sprchový kout. Pes tak, tak že dýchal a do toho mi zavolala moje obávaná přítelkyně, že prý je ve vlaku 
a jede do Prahy a že neví zda vypnula plyn a zavřela ledničku, ale co ví jistě je, že zalila květiny. Nebyla jsem nadšená, venku bylo opravdu velice dusno, vyvenčila jsem psa a pak šla sama k ní. Plyn byl samozřejmě vypnutý, ledničky zavřená a kvítka sucé jak pepř, tak jsem je zalila
a šla domů, doma jsem narazila na naštvaného chlopka, který přišel domů prudit.
a jede do Prahy a že neví zda vypnula plyn a zavřela ledničku, ale co ví jistě je, že zalila květiny. Nebyla jsem nadšená, venku bylo opravdu velice dusno, vyvenčila jsem psa a pak šla sama k ní. Plyn byl samozřejmě vypnutý, ledničky zavřená a kvítka sucé jak pepř, tak jsem je zalila a šla domů, doma jsem narazila na naštvaného chlopka, který přišel domů prudit. Dělal peklo. Prý je doma binec a já se kdesi courám.
To je totiž tak, vysávám každý den, pes tvoří chlupy taky každý den, jenže někdy pes začne pouštět chlupy až když je vysáto a přitom je vykartáčován, nevím nerozumím teto záhadě, jako nerozumím tomu, proč nejvíce psích chlupů je na záchodě, kde pes vůbec nechodí.
A taky odkud se berou pořád ty chlupy!
Pes je vykartáčován, je vysáto a stačí malý průvan a bytem se valí chuchvalec černých chlupů jak na poušti ty podivné trávy.
A taky odkud se berou pořád ty chlupy! Pes je vykartáčován, je vysáto a stačí malý průvan a bytem se valí chuchvalec černých chlupů jak na poušti ty podivné trávy. No a k tomu ještě chlopek našel na zemi víčko z pribináčku. A kdyby nezačal hned jančit, mohla jsem mu to lehce vysvětlit. Mohla jsem mu říct, že na to víčko jsem dala Tekil trochu pribináčku a ona ho zbaštila a pak s tím víčkem pobíhala
a najednou pobíhala bez toho víčka a chlopek měl hold větší štěstí než já, protože to víčko našel.
a najednou pobíhala bez toho víčka a chlopek měl hold větší štěstí než já, protože to víčko našel. Co je na této příhodě tak pobuřujícího?! Copak to je nějaká katastrofa! Copak se zboří svět kvůli jednoho papírového víčka!
Copak to je nějaká katastrofa! Copak se zboří svět kvůli jednoho papírového víčka! A protože byl chlopek naštvaný jak brigadýr,
tak mu to asi nemyslelo a vymyslel, že v sobotu, udělám meruňkové knedlíky.
tak mu to asi nemyslelo a vymyslel, že v sobotu, udělám meruňkové knedlíky. Venku pařák, v kuchyni pařák, já bez meruněk, bez tvarohu a já mám klohnit knedlíky???
Ani náhodou! A to už proto, že kdyby se mi opravdu zatemnil mozek a já ty meruňkové knedlíky uklohnila, chlopek by je nejedl, jelikož je tam málo masa. A oběd bez masa on neuznává a šel by na oběd k ťamanovi a v práci by mě zase pomluvil před uklízečkou a vyprávěl jí o mě hrůzostrašnou storku, jak on celý týden maká a místo masa dostane na oběd knedle!
Nedělala jsem nic, práskla jsem dveřmi, ale předtím, jsem ho poslala do … ano, tentokrát jsem byla na něj vynímečně hrubá
ale předtím, jsem ho poslala do … ano, tentokrát jsem byla na něj vynímečně hrubá Stejně si myslím, že ty knedle nejsou z jeho hlavy, beztak mu to nakukala ta jeho konkubína, možná chtěla taky poobědvat
18.7 Sobota - bez příkras Dnešek byl ve znamení udobřování, no nemysli si deníčku, taky jsem se divila. Verunka zase spala u Marka a tak jsem opět okupovala její pokojíček a byla jsem rozhodnutá ho okupovat celý víkend. Měla jsem v úmyslu být naštvaná celodenně, proto jsem měla špunty do uší v pohotovostní poloze.
Verunka zase spala u Marka a tak jsem opět okupovala její pokojíček a byla jsem rozhodnutá ho okupovat celý víkend. Měla jsem v úmyslu být naštvaná celodenně, proto jsem měla špunty do uší v pohotovostní poloze. Ráno chlopek asi hodně trucoval, nevstával, jindy bantuje, budí psa a včera nic. Pes také nic,
já také nic, jen ten malý zloduch Tekil jo! Ta je prostě sólový hráč. Dřív než jsem ji vypustila, oblékla jsem se a pes pochopil, že je ráno a že jdu s ním ven. Celý natěšený ztropil hysterickou scénou. 
Chlopek aby mě naštval otevřel ledničku. Pes sice zaváhal, ale přece jen zvážil priority a tak když jsem dala ruku na kliku, přestal se zajímat o žvanec a vyrazil celý natěšený na chodbu.
já také nic, jen ten malý zloduch Tekil jo! Ta je prostě sólový hráč. Dřív než jsem ji vypustila, oblékla jsem se a pes pochopil, že je ráno a že jdu s ním ven. Celý natěšený ztropil hysterickou scénou. Chlopek aby mě naštval otevřel ledničku. Pes sice zaváhal, ale přece jen zvážil priority a tak když jsem dala ruku na kliku, přestal se zajímat o žvanec a vyrazil celý natěšený na chodbu. Trošku jsme pochodily kolem žlutých popeláku s exkrementy abych nemusela trajdat s pytlíkem hoven zase přes celý park, Cesar si vyřídil co potřeboval a šly jsme domů. Doma jsem se zavřela do pokojíčku mláděte a vypustila to malého Krakena z klece. Tekil kupodivu nezlobila a dováděla, tak nějak způsobně.
z klece. Tekil kupodivu nezlobila a dováděla, tak nějak způsobně. Když jsem Tekil zavřela a šla si uvařit kávu do kuchyně, na chodbě jsem narazila na velkou misku pod květináč. to mě trošičku vyvedlo z míry. Přemýšlela jsem, kdy jsem ji koupila a pak mi došlo, že jsem ji nekoupila,jen jsem ji viděla v květinářství
to mě trošičku vyvedlo z míry. Přemýšlela jsem, kdy jsem ji koupila a pak mi došlo, že jsem ji nekoupila,jen jsem ji viděla v květinářství A ač nerada dala jsem s chlopkem o té misce řeč a tu z chlopka vylezlo, že tu misku koupil pod tu mou smuteční vrbu, která místo misky stála v lavoru. No, byla jsem na rozpacích, jak chlopka nenaštvat, když dárek se mi nehodí do krámu. Já tu misku totiž nekoupila, protože je širší než parapet a miska by nehezky přečnívala. Takže teď mám misku pod vrbičkou a na každé straně přečuhuje o sedm centimetrů. No ale dobrá zpráva je, že to snad opravdu měla být od chlopka omluva za špatné chování a taky že vrabčáci, sýkorky a kosi mají na mém balkonku otevřené koupaliště.
Já tu misku totiž nekoupila, protože je širší než parapet a miska by nehezky přečnívala. Takže teď mám misku pod vrbičkou a na každé straně přečuhuje o sedm centimetrů. No ale dobrá zpráva je, že to snad opravdu měla být od chlopka omluva za špatné chování a taky že vrabčáci, sýkorky a kosi mají na mém balkonku otevřené koupaliště. Včera byla opět velká bouřka, ale než ještě pořádně nezačala, a pes onemocněl pštrosí nemoc. Vskočila na lůžko a strčil hlavu pod polštář a tak vydržel do konce bouřky. Dobrá zpráva je, že jsem mu tentokrát nemusela zacpávat uši vatou a převazovat hlavu šátkem, aby nehysterčil 
19.7 Neděle - poklidné vody I neděle byla poklidná, chlopek byl jak mílius, jako by to ani nebyl on, žádné nerváky žádné hádky nevyvolával, kupodivu po mě nechtěl abych naškrabala brambory a šla se psem. A dokonce se vychloubal, že uvaří nějakou specialitku.
Já měla taky svůj program, kterým jsem chlopka nijak nezatěžovala, protože Verunka spala u Marka, měla jsem na starost Tekil. Tekil byla rozmrzelá, že musí se mnou sedět v pokojíku, zlobila a stále otvírala šuplík. Chvíli jsem si s ní hrála na autíčko se setrvačníkem, vždy něž se zakousla do ucha šuplíku, popadla jsem jí ta ocas a odtáhla, aby ona zase mohla čile utíkat k šuplíku. Hra jí docela bavila. A hezky jsme si pohrály
Tekil byla rozmrzelá, že musí se mnou sedět v pokojíku, zlobila a stále otvírala šuplík. Chvíli jsem si s ní hrála na autíčko se setrvačníkem, vždy něž se zakousla do ucha šuplíku, popadla jsem jí ta ocas a odtáhla, aby ona zase mohla čile utíkat k šuplíku. Hra jí docela bavila. A hezky jsme si pohrály
A než jsem se nadála, byl tu čas oběda.
No, byla chyba, že se chlopek se mnou neporadil, vždyť na speciální kuchyňské kalamitky jsem odborník já a mám dost zkušeností, abych mu mohla klidně říct: tudy cesta nevede. 
Takže chlopek vařil na vlastní pěst.
Když mě pak zavolal k obědu a já usedla ke stolu, chlopek pravil: „Dobrou chuť a když ti to nebude chutnat, tak to klidně vyhoď.“
Jsem statečné děvče a tak jsme jedla. Nebylo to špatné, ale k tomuto jídlu by se měla podávat slivovice na rychlé trávení.
a tak jsme jedla. Nebylo to špatné, ale k tomuto jídlu by se měla podávat slivovice na rychlé trávení. Já dojedla bez problému, ale chlopek se o jídlo zranil. Odřel si ďasno o příliš vypečený brambůrek a taky ta tatarka na to zranění nebylo zrovna to pravé ořechové.
Když chlopek po obědě usnul, zavřela jsem se do kuchyně a nalakovala jsem si nehty na rukou i nohou jemně růžovým perleťovým lakem,bych v pondělí jak tu nohu doktorovi ukážu, tak aby mu bylo hned na první pohled jasné, že jsem optimista a že s tou nohou do budoucna stále počítám, takže případné keci o operaci či amputaci tvrdě odmítám.
20.7 Pondělí - 30kaček v čudu Dnes se mi nechtělo vstát, chvíli jsem uvažovala na co by bylo dobré se vymluvit. Migrénu jsem skoro bezchybně zahrála minule, teď jsem uvažovala, že to bude o menzesu a tudíž o strašlivých bolestech břicha. Ale než jsem tu myšlenku ustálila, zazvonil mobil a moje mládě, které opět bylo u Marka mě doslova ani nepustilo ke slovu, 
jen mi poručilo, že v půl osmé máme scuka u domovních dveří, tak ať jsem oblečená, obutá, počesaná a mám kapesník.
Migrénu jsem skoro bezchybně zahrála minule, teď jsem uvažovala, že to bude o menzesu a tudíž o strašlivých bolestech břicha. Ale než jsem tu myšlenku ustálila, zazvonil mobil a moje mládě, které opět bylo u Marka mě doslova ani nepustilo ke slovu, jen mi poručilo, že v půl osmé máme scuka u domovních dveří, tak ať jsem oblečená, obutá, počesaná a mám kapesník. Ach jo, vůbec mi ve svém proslovu nedala prostor na nějaké to: „ale zítra je taky den“
Tak se nedalo svítit, osprchovala jsem se a pokusila jsem se udělat před zrcadlem krásnou. 
Krásná jsem byla za 3 minuty.
Krásná jsem byla za 3 minuty. Deníčku, opravdu obdivuji ženy, které se dokáží zkrášlovat víc jak 10 minut, ale mám kamarádku, která když se začne krášlit, tak neví kdy přestat, než si ona dodělá tu svou fasádu tak to já jsem mnohdy z rande už doma.
Moje mládě dorazilo včas a tak nezbylo než jít tam kam kde jsem vážně nechtěla.
Sedly jsme si v čekárně a po hodině čekání jsem se dověděla, že mě doktor vůbec nezná a znát nechce.
30 korunový poplatek ho neobměkčil prý si ho mám nechat na příště. To příště se bude konat 2 září, doufám, že do té doby mi nedojde ten krásně perleťový lak na nehty a taky že ti hromi tam nahoře do té doby nezruší nemocniční poplatky
prý si ho mám nechat na příště. To příště se bude konat 2 září, doufám, že do té doby mi nedojde ten krásně perleťový lak na nehty a taky že ti hromi tam nahoře do té doby nezruší nemocniční poplatky Ale abych nebyla taková zklamaná, navštívila jsem s mládětem obchod s korálky, kde jsem nakoupila a taky jsem koupila za 40 kaček velký blýskavý větrník, který je k nezaplacení. Bude mi odhánět z balkónu hrdličky a kosy, kteří mi chodí na balkon plenit.
Větrník jsem vpíchla mezi kvítečka, a čekám na úspěch.
Odpoledne moje mládě zjistilo, že má pichlé kolo, rozhodlo se, že si kolo samo zprovozní a svého otce ke kolu nepřipustí.
Prosím dej jí Bože sílu 